Lišov i se svými místními částmi od Hůrek po Velechvín čítá už na 4 700 obyvatel, jenže když přišlo na zápisy do mateřinky, město pravidelně naráželo na tvrdou zeď. Dlouhá léta se vědělo, že předškolní místa zoufale nestačí a rodiče před branami školky zažívají každoroční napětí. Místo rázného řešení z vlastních zdrojů se však čekalo, odkud připlují záchranné dotační miliony.
Spása nakonec dorazila zabalená v úřednické škatulce s nápisem ITI Českobudějovické aglomerace. Bez přispění velkého krajského souseda a evropských fondů by se nový pavilon mateřské školy zřejmě stavěl leda tak z pověstného lišovského nábytku. Radnice tak může slavit, že se o základní potřebu rodin postaral aglomerační dotační mechanismus.
Pro jednadvacet lišovských zastupitelů je to samozřejmě vítaná úleva a ideální položka do předvolebních letáků. Přesto se nabízí rýpavá otázka, jak je možné, že tak klíčovou investici pro mladé rodiny v rozrůstajícím se městě u tahu I/34 nedokázala samospráva vyřešit dříve a koncepčněji z vlastního hospodaření.
Ještě že aglomerace existuje, jinak by předškoláci čekali na své zázemí stejně trpělivě, jako žáci základní školy čekají na novou tělocvičnu, jejíž stavba a demolice se vlečou už od schválení v roce 2020. U dětí naštěstí dotační termíny utekly rychleji než jejich předškolní věk.
Tento text je satirickým komentářem vycházejícím z veřejně dostupných informací o investicích do školství a dotačních titulech města Lišov. Nadsázka a rýpnutí do dotační závislosti radnice jsou plně v souladu s posláním LIŠOFFu.