Červen je na lišovské radnici posvátný měsíc. Pravidelně v druhé půlce června – jako třeba při schvalování účtu za rok 2024 v červnu 2025 – zasedne jednadvacítka zastupitelů k rituálu, který by mohl vyučovat kdejaký iluzionista. Závěrečný účet projde schválením, tabulky lícují, úřední deska hlásí splněno a vedení města může spokojeně konstatovat, že obecní pokladna funguje jako dobře promazaný stroj.
Jenže zatímco ve výkazech pochodují dotace z Krajského investičního fondu, ministerstev i evropských balíčků ITI v dokonalém šiku, běžný občan při procházce městem marně pátrá, kde ty zázraky vlastně stojí. Třeba taková tělocvična základní školy – schválená už v červnu 2020 s odhadem na zhruba 70 milionů korun. V rozpočtových kapitolách se položky přesouvají, v roce 2025 se vypisuje nová zakázka na demolici staré budovy a novostavbu, ale žáci i sportovci zatím trénují spíš trpělivost než přemety.
Podobné je to s dalšími investicemi. Město sice v minulosti doložilo schopnost spolufinancovat velké akce, když k osmimilionové dotaci z MŠMT přidalo 12,2 milionu korun na atletický ovál SK Lišov, nebo když řeší nákladnou obnovu odvodňovacího zařízení kalů na ČOV provozované firmou ČEVAK. Jenže když přijde na přehlednost a debatu o tom, kam přesně peníze daňových poplatníků tečou, místní kritici už roky marně volají po větší otevřenosti radničního hospodaření.
Do dalších voleb zbývá minimum času a radnice pod vedením starosty Pavla Dvořáka, v jehož lavicích dál zasedá i předchůdce Jiří Švec, se jistě ráda pochlubí vzorně uzavřenými účetními knihami. Zbývá jen drobný detail – vysvětlit voličům z Lišova i okolních vsí od Hůrek po Slověnice, proč se za schválenými miliony v rozpočtu tak často skrývají roky příprav, překreslování a nekonečné čekání na první kopnutí do země.
Tento text je satirickým komentářem glosujícím schvalování závěrečných účtů a hospodaření města Lišov na základě veřejně dostupných zápisů, úředních desek a rozpočtových dokumentů. Jakákoli podobnost s reálnými finančními kouzly je čistě nevyhnutelná.