Každý rok při schvalování závěrečného účtu se lišovské zastupitelstvo o 21 hlavách může tetelit blahem nad tím, jak skvěle proudí finance z dotačních kohoutků. Od Krajského investičního fondu přes Ministerstvo pro místní rozvoj až po evropské programy v rámci ITI českobudějovické aglomerace. V tabulkách to vypadá jako dotační symfonie, kde každý papír nese razítko a příslib zářné budoucnosti.
Jenže když dotační teorii konfrontujete s realitou, počty začnou být zajímavé. Vzpomeňme na rekonstrukci atletického oválu v areálu SK Lišov. Z Ministerstva školství sice přitekla dotace 8,6 milionu korun, jenže město k ní ze své kasy muselo přisypat dalších 12,2 milionu. Místo triumfu dotačního inženýrství tak městská pokladna zafinancovala většinu sama, zatímco se v hlášeních slavilo ministerské přispění.
Ještě kouzelnější disciplínou je tělocvična základní školy. Už v červnu 2020 zastupitelstvo odhlasovalo projekt novostavby a úprav za odhadovaných 70 milionů korun. Roky plynuly, děti rostly a v roce 2025 se slavnostně objevila nová veřejná zakázka na demolici té staré a stavbu nové. Zatímco radnice bravurně čerpá finance od MMR třeba na Změnu č. 11 nového územního plánu, u klíčových staveb pro mládež se roky cvičí hlavně trpělivost.
Je pravda, že nová přístavba jídelny a učeben pro školu či pavilon mateřské školy díky aglomeraci ITI vznikly, protože jinak by se děti do tříd už nevešly ani vestoje. Dotační kolotoč se točí na plné obrátky, ale občané v osadách od Kolného přes Velechvín až po Hůrky se mohou jen tiše ptát, zda z těch ministerských balíků někdy ukápne i na obyčejný kousek nového chodníku před jejich domem.
Tento text je satirickým komentářem glosujícím dotační politiku a investiční tempo města Lišov, vycházejícím výhradně z veřejně dostupných zápisů zastupitelstva, úředních desek a oficiálních dokumentů.