Otázka kapacit základního a předškolního vzdělávání patřila na Lišovsku v posledních letech k nejvíce diskutovaným tématům. Podle oficiálních údajů město k **31. 12. 2025** evidovalo přibližně **4 700 obyvatel**, z nichž zhruba **1 300** žije ve dvanácti místních částech, jako jsou například **Hůrky**, **Dolní Slověnice**, **Levín** či **Miletín**. Právě z těchto spádových vsí směřuje většina dětí do centrální školy a školky v Lišově, což dlouhodobě vytvářelo enormní tlak na stávající prostory.
Reakcí na tento demografický vývoj byla v letech **2020 až 2021** realizace přístavby jídelny a nových kmenových učeben v areálu **ZŠ Lišov**. Projekt měl vyřešit akutní přetížení školní stravovny i nedostatek tříd pro narůstající ročníky. Navazujícím krokem se stala novostavba pavilonu mateřské školy s kapacitou až pro **56 dětí**, která byla spolufinancována prostřednictvím integrovaných nástrojů **ITI Českobudějovické aglomerace**.
Ačkoliv se obě investice podařilo dokončit, z pohledu rozpočtového plánování a řízení města šlo o hašení situace, která byla předvídatelná. Vedení města, v jehož čele stál do roku 2022 starosta **Bc. Jiří Švec** a od podzimu 2022 jej vystřídal starosta **Pavel Dvořák**, přitom disponovalo přesnými demografickými údaji o vývoji počtu obyvatel ve všech dvanácti osadách i v samotném městě.
Strategické investice do vzdělávání tak sice zajistily nezbytné kapacity, ale probíhaly pod neustálým časovým i provozním tlakem za závislosti na dotačních titulech. Tyto věcné a doložitelné souvislosti navazují na náš včerejší komentář **Řízek na směny: Když radnice dohání školní lavice za pět minut dvanáct**, který na absurditu řešení kapacit na poslední chvíli upozornil.