V Lišově, kde k 31. prosinci 2025 žije přibližně **4 700 obyvatel** (z toho zhruba **1 300** ve 12 místních částech, mezi které patří například Hůrky, Velechvín, Slověnice či Miletín), se téma otevřenosti samosprávy stalo jedním z klíčových bodů veřejné debaty. Po komunálních volbách v roce **2022** zasedlo do **21členného zastupitelstva** pět formací: **SNK Lišovsko** (9 mandátů), **KDU-ČSL a nezávislí** (5 mandátů), **Sdružení nezávislých kandidátů a ČSSD** (3 mandáty), **ODS** (2 mandáty) a **Pro Lišovsko** (2 mandáty). Post starosty převzal **Pavel Dvořák**, zatímco bývalý starosta **Jiří Švec** zůstal řadovým zastupitelem.

Přestože je politické spektrum v zastupitelstvu rozmanité, oficiální informační kanály města čelí opakované kritice za jednostrannost. Už v roce **2023** adresoval spolek **Hůrky a venkov** vedení města ostrou výzvu k řešení komunikace a transparentnosti. V roce **2024** následně propukly spory o obsah a svobodu projevu přímo v tištěném Lišovském zpravodaji, kde opoziční zastupitelé a nezávislé iniciativy postrádali prostor pro publikaci kritických rozborů rozpočtového hospodaření a investičních priorit.

Další třecí plochou se stala dostupnost záznamů ze zasedání samosprávy. Zatímco zavedení živých videopřenosů umožnilo občanům sledovat jednání přímo, v březnu a dubnu **2026** vedení města otevřelo otázku omezení online archivace těchto videozáznamů s odkazem na předpisy GDPR, s variantou umožnit jejich zhlédnutí pouze na vyžádání přímo v budově městského úřadu na třídě 5. května.

Potřeba nezávislého dohledu a otevřené diskuse přitom nabývá na významu s rozsahem schvalovaných finančních závazků. Město realizuje a připravuje masivní akce, mezi nimiž dominuje novostavba tělocvičny ZŠ za **197,7 mil. Kč**, krytá bankovním úvěrem ve výši **140 mil. Kč**, či projekt revitalizace náměstí Míru, k němuž bylo stavební povolení vyvěšeno v srpnu **2026** a jenž vyvolal nesouhlas části obyvatel kvůli plánovanému rozsahu dlážděných ploch.

Faktická data potvrzují, že nedostatek prostoru pro otevřenou polemiku v oficiálním městském periodiku vedl k přesunu věcné oponentury na internetové platformy a občanské portály. Na tuto informační asymetrii a praxi radniční prezentace upozornil náš předchozí investigativní díl **Pravda v mezích radnice: Proč v Lišovském zpravodaji nikdy neprší?**.