Komunální volby v roce 2022 v Lišově přinesly volební účast na úrovni **49,47 %**. V celkem **4 volebních okrscích** odevzdalo platný hlas pouhých **1 725 voličů**, kteří svým rozhodnutím určili obsazení všech **21 křesel** v městském zastupitelstvu. Město, které k 31. prosinci 2025 evidovalo přibližně **4 700 obyvatel** (z toho zhruba **3 400** v samotném Lišově a **1 300** v osadách), tak vstoupilo do čtyřletého funkčního období s vedením opírajícím se o hlasy menšiny zapsaných voličů.
Volební zisk rozdělil mandáty mezi pět kandidujících subjektů: vítězné uskupení **SNK Lišovsko** získalo **9 mandátů**, koalice **KDU-ČSL a nezávislí** obsadila **5 křesel**, **Sdružení nezávislých kandidátů a ČSSD** dosáhlo na **3 mandáty**, zatímco **ODS** a hnutí **Pro Lišovsko** obdržely po **2 zastupitelích**. V návaznosti na povolební vyjednávání došlo ke střídání na postu starosty – dosavadního starostu **Bc. Jiřího Švece** (který zůstal řadovým zastupitelem) vystřídal **Pavel Dvořák**.
Zásadním specifikem Lišovska zůstává existence **dvou volebních obvodů**, jež slouží k zajištění reprezentace pro **12 místních částí**, mezi něž patří například **Hůrky**, **Velechvín**, **Slověnice**, **Miletín**, **Kolný** či **Levín**. V tomto systému má i relativně nízký počet preferenčních hlasů ve venkovských okrscích přímý vliv na zisk mandátu, což v praxi znamená, že desítky organizovaných hlasů mohou převážit nad pasivitou stovek nehlasujících občanů z větších celků.
Tento rozbor přímo doplňuje náš předchozí komentář **Klub 1 725 vyvolených: Když o osudu Lišovska rozhodne menšina**. Reálná data potvrzují, že rozhodování o stomilionových investicích, územním plánu či nakládání s obecním majetkem vzniká v mantinelech mandátu, který vzešel z nízké volební účasti. Pro nadcházející řádné volby v termínu **9.–10. října 2026**, do nichž bylo zaregistrováno **7 volebních stran** a **141 kandidátů**, zůstává volební účast klíčovým faktorem legitimity budoucí radnice.