Pokaždé, když se na lišovské radnici schvaluje rozpočet nebo strategické plány, tváří se vedení města, jako by za ním stála neochvějná vůle veškerého lidu od centra až po Miletín či Levín. Pohled do oficiálních volebních statistik z roku 2022 ovšem nabízí podstatně střízlivější obrázek lišovské demokracie. Účast se tehdy zastavila na pouhých 49,47 procentech, což v praxi znamenalo, že o celém městě s téměř pěti tisíci obyvateli rozhodlo pouhých 1 725 lidí.
Stačilo tedy, aby si sedmnáct stovek občanů našlo cestu do čtyř volebních místností, a bylo vymalováno na celé čtyři roky. SNK Lišovsko si bezpečně došlo pro devět mandátů, lidovci pro pět, sdružení ČSSD a nezávislých bralo tři křesla a po dvou zbylo na ODS a Pro Lišovsko. Dosavadní starosta Jiří Švec se posunul do role řadového zastupitele, do čela zasedl Pavel Dvořák a jednadvacetičlenný sbor začal úřadovat s mandátem od necelé poloviny voličstva.
V unikátním lišovském systému dvou volebních obvodů, který má chránit zájmy třinácti stovek obyvatel okolních osad, tak o křeslech rozhodovaly doslova desítky hlasů. Zorganizovaná skupina příbuzných a sousedů měla často větší váhu než mlčící většina, která v den voleb raději zůstala na zahradě nebo u rybníka.
Když pak lidé v místních částech i samotném městě lamentují nad tím, jak pomalu postupuje nová tělocvična základní školy nebo jak se mění plány na náměstí Míru, je dobré si tuto volební matematiku připomenout. Kdo tehdy nešel ke čtyřem okrskovým urnám, nechal za sebe pohodlně rozhodnout oněch 1 725 sousedů. A na radnici se pak vládne stejně pevně, ať už vás zvolila polovina města, nebo jen pár stovek věrných.
Tento text je satirickým komentářem vycházejícím z veřejně dostupných oficiálních volebních dat Českého statistického úřadu a portálu volby-lisov.cz.