Politická matematika v Lišově má svá specifická pravidla, která popírají běžnou logiku. Když v roce 2022 ztratilo vládnoucí SNK Lišovsko jeden mandát a kleslo z deseti na devět v jednadvacetičlenném zastupitelstvu, kdejaký optimista by čekal drama či vyjednávací maraton. Realita? Kormidlo zůstalo pevně ve stejných rukou. Jedinou zásadní změnou byla výměna jmenovky na dveřích starosty, kam po Bc. Jiřím Švecovi usedl Pavel Dvořák, zatímco bývalý starosta se pohodlně usadil v lavici řadového zastupitele.
O tom, kdo bude vládnout městu a okolním osadám, přitom rozhodla necelá polovina zapsaných voličů. Při volební účasti 49,47 procenta stačilo pouhých 1 725 hlasujících ve čtyřech okrscích k tomu, aby se rozpečetil osud celého Lišovska s jeho 4 700 obyvateli. Zvláštní systém dvou volebních obvodů sice papírově hlídá zastoupení venkovských částí, v konečném součtu ale radniční většina proplula do dalšího období bez jediného škrábance.
Rozdrobená scéna v čele s lidovci s pěti křesly, sdružením nezávislých s ČSSD se třemi mandáty a dvojicemi za ODS a Pro Lišovsko vytvořila ideální podhoubí pro pokračování zaběhnutého pořádku. Místo ostrých politických střetů se tak v Lišově nastolil klid na práci, kde devět křesel SNK Lišovsko pohodlně určuje směr, kterým se město ubírá.
Před podzimními volbami 2026, kam se hlásí hned sedm uskupení a 141 kandidátů, vyvstává otázka, zda lišovský mocenský perpetuum mobile vůbec lze vykolejit. Když vám k bezstarostnému vládnutí stačí devět lidí z jednadvaceti, nemusíte se bát ani toho, že ztratíte většinu. V Lišově se totiž nevládne počtem hlasů, ale léty prověřenou setrvačností.
Tento text je satirickým komentářem glosujícím veřejně dostupné volební výsledky a povolební uspořádání v zastupitelstvu města Lišov s využitím autorské nadsázky.