V roce 2022 rozdělilo 1 725 lišovských voličů jednadvacet mandátů v zastupitelstvu. Devět křesel bralo SNK Lišovsko, zbytek si rozebrali lidovci, ČSSD, ODS a Pro Lišovsko. Papírově měla opozice dostatečnou sílu na to, aby nenechala vedení města pod starostou Pavlem Dvořákem vydechnout a pečlivě hlídala každou rozpočtovou položku. Místo neúprosného tlaku v sále jsme se však dočkali spíše festivalu rozhořčených textů.
Vzpomeňme na rok 2023, kdy spolek Hůrky a venkov adresoval vedení města ostrou výzvu. O rok později se na místních blozích rozhořela bitva o netransparentní rozpočet a svobodu slova v Lišovském zpravodaji. Kritika to byla plamenná, jenže radniční koalice si z ní těžkou hlavu nedělala. Papír i internet snesou hodně, ale když došlo na hlasování o klíčových záměrech, většina na radnici jela dál ve vyjetých kolejích.
Když se v červnu 2020 odklepla tělocvična za 70 milionů a v roce 2025 se na ni musela vypisovat nová zakázka na demolici a stavbu, opoziční hlasy vyšuměly do prázdna. Když se na náměstí Míru chystala žulová dlažba na úkor trávníku pod lipami a v srpnu 2026 se objevilo stavební povolení, zůstalo u stesků na sociálních sítích. A rozšíření skládky u Hůrek? Tam musel Lišovu pomoci až verdikt Nejvyššího správního soudu v červnu 2026, nikoli politická ekvilibristika opozičních zastupitelů.
Místní části od Slověnic po Velechvín tak ze dvou volebních obvodů dostaly hlavně čtení na pokračování o tom, jak se na radnici špatně hospodaří. Bilance končícího volebního období ukazuje jasnou věc: psát odvážné blogy a sepisovat výzvy je sice chvályhodné občanské cvičení, ale bez schopnosti prosadit reálnou změnu v jednadvacetičlenném sboru to na fungování města nezmění vůbec nic.
Tento text je satirickým komentářem glosujícím veřejně dostupná témata a fungování lišovské komunální politiky. Jakákoli podobnost s reálnou neschopností prosadit v zastupitelstvu alternativní návrhy je čistě výsledkem demokratického procesu a novinářské nadsázky.