V roce 2023 nastala na lišovské radnici velká sláva. Po letech dohadování jednadvaceti zastupitelů a pečlivého vyvažování zájmů obou volebních obvodů vstoupil v platnost zbrusu nový územní plán. Strategický dokument, který měl na dlouhé roky dopředu stanovit, kde se bude stavět, kde zůstane zeleň a jak se město u silnice I/34 mezi Budějovicemi a Třeboní bude vyvíjet. Tiskárna však sotva stihla vychladnout a radniční vizionáři už věděli, že takhle hotovo rozhodně nezůstane.
Než se obyvatelé od Levína po Slověnice stihli v novém plánu vůbec zorientovat, přispěchala radnice s dalším administrativním kouskem: Změnou č. 11. Proč mít jeden stabilní a čitelný plán, když ho můžete začít okamžitě vylepšovat, zvlášť když se na to podaří sehnat spolufinancování z programu Ministerstva pro místní rozvoj? V Lišově se zkrátka plánuje za pochodu a dotační příležitost z MMR se přece neodmítá, i kdyby šlo o překreslení toho, co se schválilo předevčírem.
Současný starosta Pavel Dvořák i jeho předchůdce a stávající zastupitel Jiří Švec dobře vědí, jak citlivé je udržet rovnováhu mezi samotným Lišovem a okolními vesnicemi jako Hůrky, Velechvín či Miletín. Každý metr čtvereční orné půdy či stavební parcely má svého majitele i svůj příběh. Nejlepší příběh ale mají ty plochy, které se dají plynule přesouvat z kategorie do kategorie v rytmu dotačních výzev.
Běžnému občanovi tak nezbývá než pravidelně listovat úřední deskou a tipovat, v jaké zóně se jeho nemovitost zrovna nachází. Jedno je ale jisté: dokud budou existovat fondy na pořizování změn územních plánů, lišovské pastelky nikdy neotupí a úřední tvořivost nevyschne.
Tento text je satirickým komentářem vycházejícím z veřejně dostupných informací o územním plánování města Lišov a jeho dotačně podpořených změnách. Nadsázka a rýpání do úředních postupů jsou plně vyhrazeny redakci.