Předvolební kampaň klepe na dveře a radniční reprezentace si může odškrtnout velký triumf: Nejvyšší správní soud v červnu 2026 definitivně zamítl choutky firmy FCC na zdvojnásobení kapacity skládky u Hůrek. V oficiálních zprávách to vypadá jako neohrožený boj vedení města za čistý vzduch. Paměť občanů však sahá dál než k poslední tiskové zprávě na městském webu.
Když odpadářská korporace plánovala nafouknout lišovské smetiště na dvojnásobek a v médiích se mávalo vidinou odpuštěných poplatků za popelnice, z radnice zrovna revoluční hřmění slyšet nebylo. Kdyby se tehdy neozval spolek Hůrky a venkov a stovky naštvaných občanů sepisujících petice proti zápachu a létajícím igelitům, možná by se dnes na Lišovsku stavěly pomníky odpadovému hospodářství.
Jednadvacet lišovských zastupitelů se rozhýbalo až ve chvíli, kdy byl tlak místních částí neudržitelný. Teprve potom se začala horečně chystat Změna č. 11 územního plánu a rozjela se zdlouhavá právní bitva. Zastupitelská většina pod vedením SNK Lišovsko a dalších partnerů sice nakonec do soudního ringu vstoupila, ale do rohu ji museli napřed postrčit sami sousedé z okolních vesnic.
Nyní, když se na podzim 2026 chystá boj o radnici a o přízeň voličů se ve dvou obvodech uchází 141 kandidátů, se z kauzy skládky stává parádní volební trofej. Je to typický lišovský folklór: nejprve léta váhání a tichého vyčkávání, jak to dopadne, a po zásahu soudu velkolepé oslavy odvahy městských představitelů.
Otázkou pro nové zastupitele zůstává, zda budou potřeby Hůrek, Miletína či Slověnic brát vážně hned od prvního dne v úřadu, nebo jestli bude venkovský obvod zase potřebovat stohy petic a soudní razítka, aby si ho v centru vůbec všimli.
Tento komentář je satirickou nadsázkou vycházející z veřejně dostupných dokumentů, úředních usnesení a soudních rozhodnutí ve věci skládky Lišov. Jakákoliv podobnost se skutečným procitnutím komunálních politiků je čistě záměrná.