Znáte ten pocit, kdy otevřete okno, abyste vyvětrali, ale místo čerstvého jihočeského povětří vám do obýváku vtrhne nezaměnitelný zápach tlejícího odpadu a na plotě vám přistane igelitový pytlík? Pro zhruba 1 300 obyvatel dvanácti místních částí Lišovska, a zejména pro lidi z Hůrek, to v minulých letech nebyla noční můra, ale reálná hrozba všedních dnů. Společnost FCC Česká republika totiž přišla s nápadem kapacitu tamní těsněné skládky rovnou zdvojnásobit – protože kam jinam vozit odpadky než kousek za humna lišovských chalup.
Zatímco místní obyvatelé sepisovali petice a spolek Hůrky a venkov musel vedení města adresovat ostré výzvy, radniční aparát pod vedením starosty Pavla Dvořáka postupoval s pověstnou byrokratickou rozvahou. V usnesení č. 19/2025 sice zastupitelstvo vzalo na vědomí informaci o pořizované stavební uzávěře pro IV. etapu a odložilo změnu územního plánu č. 21, ale odvaha k odporu byla přímo úměrná síle sousedského odporu. Do veřejného prostoru navíc prosakovaly lákavé úvahy, že při rozšíření by se občanům mohly vrátit poplatky za odpad. Vyměnit čistý vzduch a klid za pár stovek v kapse? Skvělý obchod, který naštěstí místním lidem nezachutnal.
Skutečnou tečku za kauzou udělal až Nejvyšší správní soud v červnu 2026, který dal Lišovu za pravdu a megaprojekt firmy FCC definitivně zablokoval. Na radnici na třídě 5. května 139 se rázem začaly slavit vavříny vítězství, jako by za záchranou Hůrek stálo výhradně neochvějné vizionářství vedení města od samého počátku, a nikoli neutuchající nátlak obyvatel, kterým už jednoduše došel dech i trpělivost.
Tento komentář glosuje s ostrou nadsázkou a ironií veřejně dostupná usnesení zastupitelstva a medializované spory kolem skládky Hůrky. Pokud vám připadá, že se radniční soukolí dává do pohybu nejlépe pod tlakem petic a s blížícími se komunálními volbami, jde o čistě satirický úsudek daňového poplatníka, který by rád věděl, co za své peníze vlastně dýchá.