Zápach tlejícího odpadu a igelity poletující přes ploty – taková měla být každodenní realita pro Hůrky i dalších 12 místních částí, kde žije zhruba 1 300 obyvatel Lišovska. Když firma FCC Česká republika přišla s požadavkem na zdvojnásobení kapacity tamní těsněné skládky, nešlo o žádný drobný detail, ale o přímý zásah do života lidí, kteří v sousedství skládky bydlí. Přesto se rozhodný odpor rodil pomalu a s citelným váháním.
Zatímco místní obyvatelé sepisovali petice a spolek Hůrky a venkov musel už v roce 2023 adresovat vedení města ostrou výzvu, městská mašinérie postupovala s velkou opatrností. V usnesení č. 19/2025 sice zastupitelstvo vzalo na vědomí informaci o pořizované stavební uzávěře pro IV. etapu a odložilo změnu územního plánu č. 21, ale odvaha k odporu rostla hlavně s tlakem zdola. Do veřejné debaty navíc pronikaly zprávy, že bez rozšíření by se obyvatelům mohly poplatky za odpad v budoucnu vrátit (od roku 2023 jsou popelnice díky příjmům ze skládky zdarma). Vyměnit čistý vzduch a bezpečí domova za pár stovek v peněžence? Pro obyvatele Hůrek zcela nepřijatelný obchod.
Definitivní tečku za vleklou kauzou musel udělat až Nejvyšší správní soud v červnu 2026, který dal Lišovu za pravdu a rozšíření skládky zablokoval. Na radnici na adrese třída 5. května 139 pod vedením starosty Pavla Dvořáka se sice výsledek oslavil, otázky po transparentnosti a rychlosti reakce však zůstávají. Proč museli občané léta bojovat peticemi a čelit hrozbě zápachu i polétavého smetí, než město využilo všechny právní páky?
Tento komentář představuje satirickou glosu vycházející výhradně z veřejně dostupných usnesení zastupitelstva města Lišov a soudních rozhodnutí. Nikomu nepodsouváme nezákonné jednání, pouze se ptáme, proč musí občan za čistý vzduch bojovat hlasitěji než jeho volení zástupci.