Červnové zasedání jednadvaceti lišovských zastupitelů má svůj neotřesitelný rituál. Závěrečný účet města projde hlasováním, kolonky se poslušně odškrtnou a vedení radnice si může zatleskat, jak vzorně spravuje obecní kasu a čerpá dotace z Krajského investičního fondu či evropských programů ITI. Na papíře Lišov prosperuje tak suverénně, že by mu okolní obce na tahu silnice I/34 mohly závidět.
Drobný zádrhel přichází ve chvíli, kdy odtrhnete zrak od radničních lejster a vyrazíte do ulic města nebo do osad od Hůrek po Velechvín. Třeba takový příběh tělocvičny základní školy: zastupitelstvo schválilo stavební úpravy a novostavbu za zhruba 70 milionů korun už v červnu 2020. O pět let později se v rozpočtových kapitolách a zakázkách objevuje další řízení, tentokrát na demolici staré budovy. Peníze a záměry se přesouvají mezi roky s lehkostí kouzelníka, zatímco žáci dál čekají.
Podobně pozoruhodná je bilance u dalších velkorysých plánů, ať už jde o chystanou kamennou dlažbu na Náměstí Míru, nebo minulé investice do sportovního areálu SK Lišov, kde město k ministerské dotaci 8,6 milionu korun muselo doplatit přes 12 milionů ze svého. Vykazování investic a úpravy územního plánu jdou radnici skvěle, ale skutečné stavby se v terénu rodí s rychlostí unaveného šneka.
Před komunálními volbami v roce 2026 nám zástupci města nepochybně znovu předloží bezchybně vybalancované účetnictví. Zda to však voličům ve dvou volebních obvodech stačí ke štěstí, ukáže až podzimní účtování u uren, kde se místo účetních položek budou sčítat reálně splněné sliby.
Tento text je satirickým komentářem glosujícím veřejně dostupné rozpočty, závěrečné účty a zápisy z jednání Zastupitelstva města Lišov. Nadsázka a pochybnosti nad hospodařením s veřejnými prostředky jsou přirozenou součástí svobodné občanské diskuse.