V Lišově plyne čas zvláštním tempem. Když společnost FCC přišla s nápadem zdvojnásobit kapacitu skládky u Hůrek, na radnici panoval stoický klid. Že lidem z okolních osad létaly po polích igelity a zápach byl cítit na míle daleko, to byla pro vedení města dlouho jen drobná polní nepříjemnost. Ostatně v kuloárech se ještě vesele špitalo o tom, jak by se obyvatelům díky gigantickému smetišti mohly třeba velkoryse odpustit poplatky za odpad.
Jenže spolek Hůrky a venkov i naštvaní občané odmítli dělat ze svého domova odpadkový koš Jihočeského kraje. Přišly petice, ostré výzvy a najednou se v lišovském zastupitelstvu začaly dít věci. Jednadvacet volených zástupců si totiž rychle vzpomnělo, že Lišov volí ve dvou obvodech a hlasy z okolních vesnic mají v říjnu 2026 stejnou váhu jako ty z centra. Z ničeho nic byl každý komunální politik největším ochráncem čistého ovzduší a zelených luk.
Když pak v červnu 2026 Nejvyšší správní soud definitivně potvrdil blokaci rozšíření skládky, radniční aparát v čele se starostou Pavlem Dvořákem si mohl vítězoslavně oddechnout. Zásluhy za odvrácení ekologické pohromy si před voliči samozřejmě nejlépe připíší ti, kteří se do odporu zapojili až ve chvíli, kdy jim petiční archy začaly hořet pod rukama. Běžný občan sice celou kauzu odpracoval a odtrpěl, ale politické vavříny se vždycky sklízejí nejlépe na náměstí.
Čtyřletá bilance radnice před volbami 2026 tak dostává další parádní pomník: zatímco nová tělocvična se od roku 2020 vlekla v nekonečných zakázkách a náměstí se plánovalo zalít kamenem, u Hůrek se muselo hasit za pět minut dvanáct. Otázkou zůstává, jestli by si jednadvacítka zastupitelů všimla hrozícího megasmetiště i tehdy, kdyby se v Lišově zrovna nerozdávaly volební lístky.
Tento text je satirickým komentářem glosujícím veřejně dostupné informace o kauze skládky Hůrky a komunální politice v Lišově. Nadsázka a rýpání jsou vyhrazeny, podobnost s předvolebním procitnutím čistě zákonitá.