Lišovská radnice se ráda chlubí tím, že nezapomíná na své okolí – máme přece dva volební obvody, aby zhruba 1 300 obyvatel z 12 místních částí mělo v zastupitelstvu své zastoupení. Jenže praxe v Dolních Slověnicích, Hůrkách nebo Levíně ukazuje propastný rozdíl mezi předvolebními proklamacemi a realitou všedního dne. Zatímco v Lišově se schvalují stomilionové úvěry a plánuje dláždění náměstí, na vesnicích se tráva na veřejných prostranstvích mění v džungli, dokud někdo z místních neztratí trpělivost a nezačne urgovat úřad.
Člověk by přitom čekal, že o běžnou údržbu a sečení bude postaráno automaticky. Město je jediným společníkem firmy SLUŽBY LIŠOV, s. r. o., které v roce 2025 poslalo dobrovolný příplatek mimo základní kapitál ve výši 2 000 000 Kč a v roce 2026 přihodilo dalších 666 666 Kč na splácení úvěru u Komerční banky. Rozpočet města na rok 2026 přitom počítá s celkovými výdaji 202 045 103 Kč (usnesení ZM č. 21/2025). Kam se ale veškerá tato finanční stabilita ztrácí ve chvíli, kdy má technika městských služeb vyjet za hranice katastru samotného Lišova?
Starosta Pavel Dvořák i zbytek vedení města by si měli uvědomit, že Lišovsko nekončí u tabule na konci třídy 5. května. Pokud městské služby jezdí do osad se zpožděním a venkovské spolky dostávají drobné na svačinu, vzniká oprávněná otázka: proč má čtvrtina obyvatel z místních částí dotovat městskou kasu, když si nakonec sousedé v Dolních Slověnicích musí veřejná prostranství udržovat ze sousedské solidarity?