Přejezd Lišova po silnici I/34 mezi Českými Budějovicemi a Třeboní je spolehlivou zkouškou pevných nervů. Na třídě 5. května se sice vzorně vyhlásí čištění ulic, ale rachot tranzitních kolosů žádné koště neodvane. Tři a půl tisíce obyvatel samotného města i další lidé z místních částí tak denně trénují olympijský sprint přes přechody, zatímco se na radnici pečlivě debatuje, zda má přednost další dlažba na náměstí Míru, nebo nekonečný příběh tělocvičny z roku 2020.
Lišovskou specialitou je volba ve dvou obvodech, která má zajistit hlas osadám jako Hůrky, Velechvín, Slověnice či Levín. V praxi to však často vypadá, že zatímco centrum Lišova řeší, jak naložit s tranzitem a parkovými lipami, v okolních vesnicích občané dál opatrně kličkují po krajnicích mezi blátem a projíždějícími auty. Zprůjezdnění opraveného mostu v ulici Lazna sice přineslo úlevu, ale skutečný dopravní hlavolam zůstává nerozluštěn.
S blížícími se volbami v roce 2026 a registrovanými kandidátkami sedmi různých uskupení se téma dopravy a bezpečnosti opět stává povinnou součástí politického folklóru. Všichni vědí, že kamiony na I/34 jsou problém, a všichni slibují bezpečnější cesty. Starosta Pavel Dvořák i jeho předchůdce a současný zastupitel Jiří Švec ten neutuchající hukot za okny městského úřadu důvěrně znají, stejně jako zbytek jednadvacetičlenného zastupitelstva.
Pro obyvatele Miletína či Kolného tak zůstává jedinou jistotou, že než se dočkají nových souvislých chodníků a definitivního řešení tranzitu, zbyde jim jen naděje a rychlé nohy. Do té doby mohou v rámci místního rozvoje sledovat rozpočtová opatření a těšit se, že se jejich příkop u silnice jednou promění v bezpečný pruh pro pěší.
Tento text je satirickým komentářem glosujícím dlouhodobou dopravní situaci a komunální dění v Lišově na základě veřejně dostupných informací a úředních podkladů.