Volební matematika z roku 2022 rozdala karty jasně: SNK Lišovsko získalo devět mandátů, lidovci pět a Sdružení nezávislých kandidátů a ČSSD bralo tři křesla. V jednadvacetičlenném zastupitelstvu tak měla tato trojice ideální pozici diktovat si podmínky, hlídat radniční výdaje a být slyšet při každém klíčovém hlasování. Místo toho se z nich stal ten nejspolehlivější tichý společník, jakého si vedení města mohlo přát.
Být konstruktivní součástí správy města je sice záslužné, ale pro voliče poněkud neviditelné. Když se roky vleče projekt nové školní tělocvičny, schválený už v roce 2020 za odhadovaných sedmdesát milionů korun a v roce 2025 znovu poslaný do kolečka veřejných zakázek, člověk by čekal aspoň občasné bouchnutí do stolu. Místo toho lišovská ČSSD s nezávislými dál vzorně zvedala ruce pro předložená rozpočtová opatření a radniční plány.
Podobně hladce procházela i kontroverzní revitalizace náměstí Míru, kde plány na nahrazení zeleného trávníku kamennou dlažbou zvedly ze židlí část místních obyvatel i opozici. Když se v srpnu 2026 objevilo na úřední desce stavební povolení, koaliční stroj šlapal dál bez jediného zádrhelu. Tři hlasy byly vždy bezpečně po ruce, ať už šlo o dlažbu, nebo složité manévrování kolem územního plánu a skládky v Hůrkách.
S blížícím se říjnem 2026, kdy se o 21 mandátů ve dvou obvodech utká rovnou sedm kandidátek a 141 uchazečů, vyvstává zásadní otázka: s čím vlastně tato formace předstoupí před 1 725 aktivních voličů, kteří minule rozhodli o osudu města? Role poslušného závaží na koaliční misce vah je sice pohodlná, ale pro voliče hledající vlastní tvář strany bývá poněkud málo.
Tento text je satirickým komentářem glosujícím veřejně dostupné informace o fungování lišovského zastupitelstva ve volebním období 2022–2026. Jakékoliv hodnocení hlasovací disciplíny vychází z novinářské nadsázky nad oficiálními dokumenty samosprávy.