Na oficiálním webu města visí dokument, který popírá fyzikální zákony. Výpis z usnesení Zastupitelstva města Lišov č. 22/2026 nese v oficiální hlavičce datum 15. 12. 2026 – radnice tedy zvládla publikovat své verdikty s několikaměsíčním předstihem před realitou. V tomto futuristickém dokumentu stihli zastupitelé mimo jiné odmítnout, aby byl unikátní sypaný val s trojmostím v Dolních Slověnicích prohlášen za kulturní památku. Zatímco čas na radnici běží napřed, ochrana historie v okolních osadách zjevně zamrzla hluboko v minulém století.
V usnesení, které odmítá ochranu slověnické technické památky, pochopitelně chybí jakékoli věcné odůvodnění. Proč město nechce chránit historickou stavbu na svém území? Z úředního výpisu se to občan nedozví. Podobně jako na zasedání zastupitelstva č. 6 dne 25. 9. 2023, kde se lišovská reprezentace postavila proti návrhu Ministerstva kultury ČR na vyhlášení vesnické památkové zóny v Horních a Dolních Slověnicích, i tentokrát padlo rozhodnutí bez vysvětlení pro veřejnost a bez jmenovitého hlasování jednotlivých zastupitelů.
Pro přibližně 1 300 obyvatel, kteří nežijí v samotném Lišově, ale v jeho dvanácti místních částech, je to další jasný signál o prioritách radnice. Zatímco do centra plynou stomilionové úvěrové rámce bez zveřejněných parametrů, vesnice přicházejí o šanci chránit svůj historický ráz. Když městský aparát nedokáže v klíčovém dokumentu zkontrolovat ani datum v záhlaví a podepisuje zápisy s razítkem z budoucnosti, jakou má daňový poplatník jistotu, že s náležitou péčí spravuje veřejný majetek a smlouvy za desítky milionů?
Ptáme se vedení města pod taktovkou starosty Pavla Dvořáka: Je systematické odmítání památkové ochrany v místních částech promyšlenou strategií, nebo jen dalším důsledkem úřednického šlendriánu, při kterém nikdo nečte ani první stránku schvalovaných lejster?
Autor komentáře se omlouvá, pokud text dorazil dříve než samotné zasedání v prosinci 2026 – redakce pouze vychází z veřejně dostupného výpisu usnesení města Lišov.